Lednová jednání v Bruselu přinesla témata, která v nadcházejících měsících přímo ovlivní hospodaření i v našem regionu. Pro české zemědělce zůstává zásadní nejistota kolem cen vstupů, propad cen na trhu s vepřovým masem a administrativní zátěž spojená s novou legislativou. Přinášíme stručný přehled toho nejdůležitějšího.
1. Vepřové maso: Hledání nástrojů ke stabilizaci trhu
Situace na evropském trhu se zhoršila. Výrazný pokles cen hlásí Německo (jatečná cena klesla na 1,45 EUR/kg), Španělsko i Itálie. Vzhledem k propojenosti trhů tento tlak silně pociťují i čeští chovatelé.
Vedení pracovní skupiny v Bruselu se rozhodlo nepožadovat finanční podporu na soukromé skladování, protože na ni nejsou prostředky a uvolnění zásob v létě by trhu spíše uškodilo. Strategie se proto soustředí na politický tlak:
- Otevření trhů: Snaha o uznání regionalizace a obnovení exportu do Číny a Japonska, což by odčerpalo přebytky z evropského trhu.
- Stopka pro novou byrokracii: Požadavek na odklad legislativy, která zvyšuje náklady (welfare, průmyslové emise), dokud se trh nestabilizuje.
Dopad na praxi: Očekávejte pokračující tlak na výkupní ceny v důsledku levných přebytků z okolních zemí. Přímá finanční kompenzace z EU se v tuto chvíli nechystá, řešení se hledá v exportu mimo EU.
2. Hnojiva a CBAM: Úleva pro letošní sezónu nepřijde
Klíčovým tématem pro rostlinnou výrobu je tzv. uhlíkové clo (CBAM). Ačkoliv Komise navrhla možnost tento mechanismus pozastavit v případě negativních dopadů na ceny, legislativní proces je zdlouhavý. Schválení potrvá minimálně 3–5 měsíců.
Dopad na praxi: Pro sezónu 2026 nelze počítat s legislativním zásahem, který by snížil ceny hnojiv. Dovozci navíc čelí nejistotě ohledně výše poplatků, což zvyšuje riziko cenových výkyvů při nákupu vstupů.
3. Nařízení o odlesňování (EUDR): Co platí a co ne
Implementace nařízení EUDR se komplikuje, ale některá pravidla se vyjasňují. Došlo k částečnému posunu termínů, administrativa však nezmizela.
- Odklad: Povinnost reportování pro mikro a malé podniky (mimo dřevozpracující) se odkládá na 30. 6. 2027.
- Platí: Pro střední a velké podniky termín 30. 12. 2026 zůstává.
- Nejasnosti: Stále se řeší technické detaily, například jak vykazovat kombinovanou produkci (dřevo a maso) a zda stačí jedna registrace.
Dopad na praxi: Odklad uleví menším farmám, ale povinnost registrace a sledování původu komodit v budoucnu nemine nikoho. I „zjednodušený“ režim bude vyžadovat administrativní úkony.
4. Budoucnost SZP a trh s půdou
Diskuze o SZP po roce 2027 naznačují riziko, že se podmínky v jednotlivých státech budou čím dál více lišit. Návrhy na větší flexibilitu a přesuny peněz do „nepřímých“ fondů (rozvoj venkova, infrastruktura) mohou vést k tomu, že méně peněz půjde přímo zemědělcům.
Komise také spustila pilotní projekt „pozorovatele trhu s půdou“. Zatím jde pouze o sběr dat a mapování situace, nikoliv o regulaci cen či nájmů.
Dopad na praxi: Hrozí fragmentace podpory – farmář v ČR může mít výrazně jiné podmínky než farmář v Polsku nebo Rakousku, což ovlivní konkurenceschopnost. Monitoring půdy zatím vaše hospodaření neovlivní.
5. Ochrana přírody (NRL): Povinnosti bez peněz
Členské státy připravují národní plány pro obnovu přírody, které musí odevzdat do září 2026. Hlavním problémem je, že stále chybí jasná zpráva o tom, kdo tato opatření zaplatí.
Diskutované „přírodní kredity“ (tržní financování ochrany přírody) jsou zatím hudbou daleké budoucnosti (horizont 10–15 let) a nelze na ně nyní spoléhat jako na zdroj příjmů.
Dopad na praxi: Hrozí zavádění nových environmentálních povinností, aniž by bylo jasné, zda na ně budou vyčleněny nové peníze mimo stávající obálku SZP.
Role RAK KHK
Regionální agrární komora Královéhradeckého kraje tato jednání pečlivě monitoruje. Naším cílem je včas přenášet informace k členům, aby se mohli na změny připravit, a zároveň skrze struktury AK ČR připomínkovat legislativu tak, aby reflektovala realitu našeho regionu.
Závěr: Co sledovat v nejbližších měsících
- Vývoj cen hnojiv: Zda se nejistota dovozců promítne do jarních ceníků.
- Export vepřového: Zda se podaří politicky odblokovat asijské trhy a ulevit přetlaku v Evropě.
- Pravidla financování: Zda se najdou zdroje pro plnění environmentálních cílů (NRL) mimo krácení přímých plateb.
Zdroje: Zápisy z jednání Copa-Cogeca (Brusel, leden 2026) – Vepřové maso, Hnojiva, Biodiverzita, EUDR a SZP.