Základní látky jsou látky, které lze použít v ochraně rostlin nebo zemědělských produktů
– nejsou to pesticidy, ale mají jisté ochranné účinky
– nenarušují svými vlastnostmi činnost žláz s vnitřní sekrecí, nemají neurotoxické nebo imunotoxické účinky
– nejsou na trh uváděny jako přípravky na ochranu rostlin
– používají se na hubení škůdců a tlumení nákaz
– registrace je celoevropská, nepodléhají národní registraci
– evidenci ekologičtí zemědělci vedou stejně, jako u jiných přípravků na ochranu rostlin
– některé jsou schválené i pro ekologické zemědělství
1) botanické pesticidy
2) potravinářské ingredience
1) BOTANICKÉ PESTICIDY:
PŘESLIČKA ROLNÍ – vývar z nadzemní části – fungicid
– Odvar je registrován do ovocných dřevin (jabloně, broskvoně) proti listovým skvrnitostem, strupovitosti jablek, kadeřavosti broskvoní a proti padlí, dále do révy vinné proti plísni révy a padlí. Používat se také může pro ochranu okurek a rajčat proti padlí tykvovitých, černi lilkové, braničnatce rajčatové či proti houbovým chorobám kořenového systému
VRBA
– výluh z drcené kůry získané z různých druhů vrb (nejčastěji z vrby bílé, vrby křehké či vrby babylonské).
Výluh se používá v ochraně ovocných stromů (např. jabloně, švestky, broskvoně) proti listovým skvrnitostem, strupovitosti jablek, kadeřavosti broskvoní a proti padlí, dále je povolen do révy vinné proti plísni révy a padlí. Obvykle se v praxi střídají aplikace extraktu z vrby a odvaru z přesličky.
KOPŘIVA:
– výkvas z čerstvé natě
Používá se při ochraně ovocných plodin (jádroviny, ořešák, peckoviny jako jsou třešně, švestky či broskvoně a drobné bobulové ovoce jako je rybíz), bobu, brambor, listové zeleniny a okrasných rostlin proti mšicím. Kromě toho se aplikuje proti dřepčíkům (Phyllotreta nemorum) či proti západníčku polnímu (Plutella xylotella) a obaleči jablečnému (Cydia pomonella). Přípravek má také akaricidní účinky, takže se používá v ochraně rostlin proti sviluškám a to na révě vinné a fazolích. Je také registrovaný proti listovým černím způsobeným patogeny rodu Alternaria (na brukvovitých rostlinách, okurkách či na ovocných plodinách), proti padlí na révě vinné či proti plísni bramborové.
2) POTRAVINÁŘSKÉ INGREDIENCE:
HYDROCHLORID CHITOSANU
Chitosan je polysacharid vyráběný deacetylací chitinu, který je obsažen například ve vnějších kostrách korýšů
– Je proto registrován jako náhrada za fungicidy proti všem houbovým a bakteriálním chorobám na bobulovém a drobném ovoci, zelenině, koření a do obilovin
LECITIN:
Jako základní látka je registrovaný do ovocných dřevin (jabloně, švestky, angrešt) a zeleniny (salát, okurky, rajčata atd.) proti padlí. Dále proti plísni bramborové na rajčatech a všem houbovým chorobám na okrasných rostlinách. Velmi často se ve Francii požívá ve vinohradech k ochraně révy vinné proti všem jejím známým houbovým chorobám
SYROVÁTKA:
– proti padlí na zelenině
CUKR:
Cukr je registrován jako elicitor (= bioistimulant) syntézy látek přirozené obranyschopnosti rostlin jabloní a kukuřice.
SLUNEČNICOVÝ OLEJ:
– ochrana rajčat proti padlí
HOŘČIČNÝ PRACH:
– smíchaný s vodou k moření osiva pšenice seté proti snětím
OCET:
– dezinfekce osiva proti bakteriálním a houbovým patogenům
MASTEK:
– k ochraně ovocných dřevin proti především savým škůdcům a to jako mechanická bariéra.
JEDLÁ SŮL:
– proti houbovým chorobám révy vinné
HYDROXID VÁPENATÝ:
– dezinfekce stromů proti nektriové rakovině, což je houbová choroba dřevin způsobená houbou hlívenka buková (Nectria galligena). Chorobu mohou ale způsobit i bakterie rodu Pseudomonas a houby z rodů Valsa (ta způsobuje cytosporové odumírání), Diaporthe, Gloeosporium atd.
HYDROGENUHLIČITAN SODNÝ (JEDLÁ SODA):
– především proti padlí škodícím na révě vinné, zelenině a okrasných rostlinách. Dále se aplikuje proti strupovitosti jablek. Jedlou sodou je také povoleno ošetřovat sklizené plody, aby se zabránilo zkáze skladovaného ovoce skládkovými chorobami způsobeným houbami rodu Penicillium
PEROXID VODÍKU:
– k dezinfekci nářadí a sadby před výsadbou proti bakteriálním a houbovým chorobám přenosných sadbou či nářadím. Další použití je k dezinfekci osiva před výsevem
V České republice se využitím základních látek a také hledáním nových, které by se daly využít v rámci ochrany plodin, jako jsou například obiloviny, chmel či brambory, zabývá tým vedený Ing. Romanem Pavelou z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. v Praze.