VÝSLEDKY ŠETŘENÍ INTEGROVANÉ OCHRANY ROSTLIN (IOR) V ROCE 2020
Zprávu o výsledcích šetření vydal UKZUZ.
ZÁVĚR:
V praxi by bylo vhodné stimulovat využití účinnějších protierozních opatření, udržení stavu pH půd i nastolení vyrovnané zásoby živin v půdě. Úzce s tímto souvisí také obsah organické hmoty v půdě, kterou je možné do půdy dodávat z více zdrojů. Jako nevyhovující je pak nutné z pohledu IOR považovat pestrost osevních postupů a dodržování požadovaných časových odstupů při pěstování jednotlivých plodin. Jak už však bylo zmíněno, z důvodu nastavení tržních podmínek a potřeby rentability pěstovaných plodin zde bude velmi obtížné vyšší úrovně IOR dosáhnout.
v oblasti ochrany rostlin, kde by bylo vhodné se zaměřit na nechemické způsoby ochrany rostlin a přesnější ověřování jejich účinnosti, ale také na vyšší míru využití prognostických modelů, monitoringu a prahů škodlivosti. Problémy v oblasti prevence se v ČR potvrzují dlouhodobě a bylo by dobré na ně reagovat vhodnými pobídkami, případně úpravou právních předpisů.
Celková míra využití IOR v případě malých podniků dosáhla míra využití 56 %, u středně velkých podniků 61 %, u velkých podniků 63 % a u největších podniků 62 %. Výsledky ukazují, že s narůstající velikostí podniků mírně narůstá také soulad hospodaření se zásadami IOR, ačkoli u největších podniků je opět možné vidět nepatrný náznak zlomu. Uvedené zjištění dále potvrzuje dlouhodobý trend nižšího využití IOR malými podniky.
Ze šetření prováděných v předchozích letech se dlouhodobě potvrzuje trend nízké účasti malých subjektů na odborných seminářích nebo školeních zaměřených na IOR na orné půdě. Tato skutečnost vyplývá také z výsledků šetření za rok 2020, kdy 67 % malých subjektů uvedlo, že se nikdy podobných akcí neúčastnilo. Nejvyšší účast na seminářích nebo školeních o IOR byla potvrzena u velkých subjektů (86 %) následovaly středně velké (75 %) a největší (67 %) subjekty.
Obecně vyplývá z výsledků šetření mírná převaha klasického (konvenčního) systému zpracování půdy nad minimalizačním. Tato tendence má však s narůstající velikostí podniků sestupný charakter, což odpovídá také výsledkům šetření z předešlých let. Výsledky za rok 2020 ukazují, že orbu využívá 70 % malých, 36 % středně velkých, 18 % velkých a 5 % největších podniků. Kombinaci orby i minimalizace, avšak s převahou orby využívá 22 % malých, 39 % středně velkých, 39 % velkých a 48 % největších podniků. Pro srovnání, bezorebné zpracování půdy využívá pouze 7 % středně velkých a 11 % velkých podniků a kombinaci orby i minimalizace, avšak tentokrát s převahou minimalizace využívá 8 % malých, 18 % středně velkých, 32 % velkých a 48 % největších podniků.
Čím je podnik větší, tím více dílů půdních bloků obhospodařuje a tím větší je také pravděpodobnost výskytu pozemků klasifikovaných jako erozně ohrožené. S tímto následně souvisí i četnost vzniklých erozních událostí, kterým je možné předcházet jen do určité míry. Při šetření za rok 2020 byl potvrzen trend předešlých let. Výsledky ukazují, že 56 % malých podniků hospodaří na pozemcích, které jsou v celé své ploše erozně neohrožené (NEO), zatímco v případě středně velkých podniků to je pouze 7 %, u velkých dokonce 0 % a u největších 5 % dotazovaných. Co se týče problémů s erozí, byla evidovaná erozní událost u 4 % malých, 11 % středně velkých, 29 % velkých a 34 % největších podniků, z toho byly 4 % malých, 4 % velkých a 10 % největších podniků s opakovanou erozní událostí. Údaje o erozních událostech vyhledávali v systému LPIS inspektoři ÚKZÚZ, a to za uplynulých 10 let.
VYUŽITÍ IOR V OBLASTI PŮDY:
Na základě výsledků šetření za rok 2020 byla úroveň využití IOR v oblasti půdy vyhodnocena pro všechny velikosti podniků jako „dobrá“. S cílem podpořit zlepšování úrovně IOR ve vztahu k půdě, byly od prvovýrobců zjišťovány praktické informace. Dotazováni byli na 3 hlavní otázky, které se týkaly degradace půdy, zpracování půdy a možnosti zlepšení stavu půd.
Z odpovědí obecně vyplývá:
– nejčastější problém: klimatické a ekonomické faktory a nastavení právních předpisů
– klimatické faktory: extrémní výkyvy počasí vedoucí k úbytku organické hmoty v půdy, hromadění solí v půdním profilu, degradační procesy
– ekonomické faktory:
– malá podpora živočišné výroby, která nedokáže konkurovat levným dovozům, což přináší nedostatek organické hmoty do půdy, nízké zastoupení víceletých pícnin a krmných plodin. To zvyšuje tlak na pěstování tržních plodin a zužování osevních postupů. Výkupní ceny luskovin jsou dlouhodobě nízké a odbyt mimo živočišnou výrobu je nestabilní
– vysoké ceny zemědělské techniky
– prodej půdy developerům, neuvážená výstavba v místech odtoku vody z polí, nedostatek prostředků a podkladů pro obnovu a opravu meliorací, vysoké požadavky na pachtovné, odpor vlastníků půdy k zakládání mezí (snižují tržní hodnotu půdy)
– problematické skloubení skutečných podmínek na pozemcích a povinných termínů pro provádění agrotechnických úkonů podle dotačních podmínek – souvisí i s nedostatkem zaměstnanců. Základem k ochraně půdy je provádění vhodných agrotechnických zásahů v době, kdy jsou k nim vhodné podmínky.
– za zásadní považují zemědělci návrat živočišné výroby
VYUŽITÍ IOR V OBLASTI HNOJIV:
Na základě výsledků šetření byla úroveň využití IOR v oblasti hnojení vyhodnocená pro všechny velikosti podniků jako „přijatelná“. S cílem podpořit zlepšování úrovně IOR ve vztahu k hnojení, byli prvovýrobci dotazováni na praktické informace, které se týkaly vápnění a úpravy pH půdy, organické hmoty a vyrovnané bilance živin.
Z odpovědí obecně vyplývá:
– problém s ekonomickými aspekty a nastavením pachtovních smluv, ale komplikací jsou také časové a klimatické faktory: vysoká pořizovací cena vápenatých hnojiv a vysoká finanční náročnost vápnění, které v souvislosti s nejistotou ohledně pronájmu půdy vede k nulové efektivitě provedeného opatření pro zemědělce. Problém, že vápnění se provádí v době nejvyšších pracovního zatížení, takže na něj nezbývají síly.
– zvyšování organické hmoty v půdě: velký problém je nízká živočišná výroba
– problémy s uložením hnoje na zemědělské půdě – předpisy a odpor obyvatel
PĚSTITELSKÉ STRATEGIE:
Na základě výsledků šetření byla úroveň využití IOR v oblasti pěstitelských strategií vyhodnocená pro malé a největší podniky jako „přijatelná“, ale pro středně velké a velké podniky už jako „dobrá“.
S cílem podpořit zlepšování úrovně IOR ve vztahu k pěstitelským 22 strategiím, byli prvovýrobci dotazováni na praktické informace, které se týkaly osevních postupů.
Z odpovědí obecně vyplývá:
– Spektrum pěstovaných plodin ovlivňuje nejistota odbytu v důsledku nízké poptávky po vybraných komoditách ruku v ruce s nízkými výkupními cenami, vysoké riziko nesklizení plodin např. vlivem extrémních povětrnostních podmínek (sucho, přívalové deště), ale také měnící se legislativa. To brání i zařazení dalších plodin do osevních postupů
– nejčastější osevní postupy 4 – 5 honné, vyskytují se i 10ti honné; případně více typů osevních postupů podle půdních podmínek
– podniky s živočišnou výrobou mají širší osevní postupy
VYUŽITÍ IOR V OBLASTI PŘÍPRAVKŮ NA OCHRANU ROSTLIN:
Na základě výsledků šetření byla úroveň využití IOR v oblasti POR vyhodnocena pro malé a středně velké podniky jako „přijatelná“ a pro velké a největší podniky jako „dobrá“. Je třeba mít na paměti, že jsou všichni pěstitelé povinni zjišťovat a omezovat výskyt a šíření škodlivých organismů tak, aby nevznikla škoda jiným osobám nebo nedošlo k poškození životního prostředí, anebo k ohrožení zdraví lidí nebo zvířat. Nejen použití, ale současně také nepoužití POR by tedy mělo být opodstatněné.
V případě rozhodnutí o nepoužití POR, by pak měli být prvovýrobci připraveni, za předpokladu, že by to situace vyžadovala, k regulaci škodlivých organismů nechemickými metodami.
Z výsledků je zřejmé, že se s narůstající velikostí podniků zvyšuje také míra využití nástrojů pro monitoring výskytu škodlivých organismů. Převážná většina dotazovaných pak kromě využití nástrojů monitoringu provádí v porostech i vlastní sledování (63 % malých, 61 % středně velkých, 64 % velkých, 76 % největších podniků
Při výběru POR zohledňují zemědělci (mimo omezení POR a jejich vliv na zdraví lidí, necílové organismy a životní prostředí) zejména účinnost a zkušenosti s přípravkem. Použití účinného přípravku vede ke snížení počtu ošetření, protože není potřeba provádět opravy těchto ošetření. Ve svém důsledku se tak jedná o finančně nejvýhodnější variantu chemické ochrany.
Nedostatečné spektrum účinných látek se navíc stává pro zemědělce komplikací při dodržování zásady IOR, která se týká antirezistentní strategie.
Dalšími důležitými parametry při výběru POR jsou pro zemědělce cena ošetření/ha, reziduální účinek přípravku pro následnou plodinu, aplikační dávka, ochranná lhůta nebo možnost zapojení přípravku do tank-mixu. Důraz kladou zemědělci také na spolehlivost a korektnost distribučních firem.
Celou zprávu najdete ZDE.