Studenti hledají využití pro bývalé areály zemědělských družstev

Studenti hledají využití pro bývalé areály zemědělských družstev

14.10.2019 | ČTK
Nové využití bývalých areálů zemědělských družstev hledají desítky obcí v Česku, možnosti zkoumají také studenti z Fakulty stavební Vysokého učení technického v Brně. Z bývalých kravínů mohou vznikat třeba vinařská centra, obytné domy nebo areály pro nezemědělskou výrobu. Nově nabízí budoucí architekti pomoc obcím, které na svém katastru takový areál mají, uvedla dnes mluvčí školy Radana Koudelová v tiskové zprávě.
„Nejprve jsme v roce 2016 zmapovali vybrané vinařské obce z jihu Moravy a provedli jsme analýzu současného stavu zemědělských areálů především po majetkové stránce. V dnešní době mají pozemky v areálech i několik vlastníků, v některých případech jsou jich i desítky, což patří mezi největší komplikace rozvoje opuštěných komplexů JZD,“ uvedl Petr Dýr, který se tématu zemědělských staveb věnuje celý profesní život.
Areály častěji najdou využití, pokud jsou blízko hlavních dopravních tras. Slouží pak třeba pro skladování. Další možností je zachování původního zemědělského účelu. Moderní zemědělství ale už tolik areálů nepotřebuje. Jinou variantou je revitalizovat areál pro nezemědělskou výrobu, například zpracování technických plodin, bioplynové stanice a podobně.
„Například výkrmna prasat v Nové Vsi u Hustopečí vybudovala v minulosti bioplynovou stanici a přebytečné teplo tu dnes využívají k vytápění skleníkového hospodářství a na celoroční pěstování zeleniny,“ uvedl Dýr.
Další možností je konverze například pro potřeby bydlení, rekreace, služeb a podobně. Příkladem jsou Slatinice u Olomouce, kde z bývalého kravína vznikl bytový dům, případně areál v Popicích na Znojemsku, kde nyní funguje penzion a vinný sklep.
„Už dříve jsme zpracovali projekty na úpravu areálu v Bukovanech či Němčičkách, letos se studenty řešíme budoucí využití zemědělského areálu v Mikulově. Zde je výhoda, že je tu jen jeden vlastník, takže majetkoprávní vztahy nejsou takovou překážkou. Část areálu by se přebudovala pro potřeby vinařské výroby a část by našla nové využití,“ popsal Dýr.
Poslední možností je zemědělské areály asanovat a vrátit krajině původní ráz. Pokud by to mělo být častější řešení, nepůjde to bez dotační a legislativní podpory.
„Bývalý zemědělský areál má dnes téměř každá obec. Ty dnes navíc řeší územní plány a je asi zbytečné zastavovat nové zelené plochy, když obce často hyzdí chátrající areál, který by se dal znovu využít. Starostům obcí proto nabízíme pomoc a spolupráci, aby zjistili, jaké možnosti opuštěné komplexy skýtají,“ uvedl Dýr.