Zdraví a přežití opylovačů je pro evropské zemědělce a jejich družstva nesmírně důležité téma. Opylovači a zemědělci jsou na sobě vzájemně závislí a vzájemně nenahraditelní: zemědělci potřebují opylování plodin, aby mohli úspěšně pěstovat evropské potraviny, a proto mají symbiotický zájem přispívat k přežití a prosperitě populací opylovačů. Studie odhadují, že přibližně 80 % druhů plodin a planě kvetoucích rostlin v EU závisí na opylování hmyzem a jinými živočichy . Zemědělská odvětví mají přímou zkušenost s tím, že ztráta opylovačů představuje nesmazatelné riziko pro budoucnost našeho přirozeného a biologicky rozmanitého světa, našich evropských zásob potravin. Zemědělci nestojí na místě a již vyvinuli různé úsilí, aby napomohli fungování a hojnosti biologické rozmanitosti, a zejména opylovačů na svých farmách a v místním prostředí.
Aby bylo zemědělství odolné vůči budoucnosti, musí zemědělství a lesnictví i nadále brát ohled na životní prostředí a hojnost přírodních druhů a zdraví ekosystémů. Udržitelného zemědělství lze dosáhnout pouze obděláváním polí tak, abychom mohli sklízet co nejvíce při účinném a efektivním využívání vstupů a zároveň zůstali ekonomicky životaschopní. Zde hrají důležitou roli včely a další opylující hmyz. Mnoho plodin přináší vyšší výnosy, pokud je opylují včely a další opylovači.
Populace volně žijících opylovačů, jako jsou včely, vznášivky, motýli a můry, však v Evropě ubývají co do výskytu i rozmanitosti v důsledku ztráty, degradace a fragmentace stanovišť bohatých na květy a hnízdišť, nevhodného používání produktů rostlinné výroby, stále rostoucí hrozby invazních cizích druhů a zvyšujících se teplot a extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu. Zejména v posledních letech jsme zažili řadu dříve nevídaných extrémních povětrnostních podmínek, jako byly bleskové povodně v Německu a Belgii v roce 2021, ničivé lesní požáry v Portugalsku (2020) a Řecku (2021) a stále zoufalejší sucho v jižní Itálii a Španělsku.
Copa a Cogeca, zastupující včelaře, zemědělce a jejich družstva, uznávají a respektují zásadní roli opylovačů pro zemědělství a důležitost jejich ochrany, a to i na zemědělské i lesní půdě. Zvýšení rozlohy a kvality stanovišť opylovačů a zdrojů potravy na těchto pozemcích má potenciál posílit populace i rozmanitost opylovačů. Kromě toho by Copa a Cogeca rády demonstrovaly trvalé úsilí zemědělců o snížení dopadu přípravků na ochranu rostlin na životní prostředí a opylovače. Jedno z těchto opatření spočívá v přesném postřiku, aby se zabránilo úletu postřiku, který může ovlivnit životní prostředí. Obecně je postřik přípravků na ochranu rostlin pro zemědělce užitečným nástrojem v případech, kdy je třeba pokrýt rozsáhlá území a ochránit tamní plodiny. Někdy však mohou mít tyto činnosti dopad na životní prostředí a/nebo zdraví lidí a/nebo zvířat. Například se důrazně doporučuje neprovádět postřik během dne, pouze v pozdním odpoledni nebo večer, kdy jsou včely méně aktivní; navíc se dává přednost postřiku za určitých vlhkostních podmínek (> 70 %), kdy opylovači nelétají a rostliny lépe absorbují veškeré látky, které mohou být na povrchu. Kromě toho se v posledních letech zlepšila inovace a vývoj postřikovacích strojů. V této souvislosti se společnosti Copa a Cogeca účastnily projektu INNOSETA, který má pomoci podpořit inovace postřikovacích technik, jež mohou být udržitelnější a šetrnější k životnímu prostředí. Kromě toho platí zvláštní pravidla pro posuzování rizik pro včely v rámci schvalovacího řízení přípravků na ochranu rostlin. Kromě toho se domníváme, že alternativy přesného postřiku a používání bezpilotních leteckých přesných postřikovačů (např. dronů) mohou být pro zemědělce velmi užitečným nástrojem, který zabrání úletu postřiku a výrazně sníží případný dopad na životní prostředí, včetně volně žijících a domácích opylovačů.
- Cílem tohoto dokumentu je poskytnout příklady konkrétních, jasných a pevných iniciativ, které mohou včelaři a zemědělci uplatňovat od prvního dne, aby zastavili úbytek vzácných evropských opylovačů. Je třeba poznamenat, že mnoho zemědělců již určitá opatření dobrovolně uplatňuje. Zatímco některá opatření mohou zemědělci snadno provádět bez nákladů a bez nutnosti jakékoli koordinace, jiné postupy mohou vyžadovat další finanční prostředky a dodatečnou energii. Domníváme se, že v zájmu lepšího provádění a účinnosti těchto opatření by úsilí zemědělského sektoru mělo být povzbuzováno a podporováno pobídkami a finančními kompenzacemi souvisejících nákladů z prostředků EU nebo národních a regionálních fondů.
- Dalším cílem tohoto dokumentu je poskytnout tvůrcům politik, zúčastněným stranám a občanům podobně konkrétní a užitečná opatření, protože úsilí zemědělců a včelařů nemůže být individuální akcí, musí být součástí většího systému ochrany a omlazení populací opylovačů v Evropě.
- Cílem tohoto dokumentu je ukázat, že zemědělci mohou, chtějí a již účinně přispívají k obnově biologické rozmanitosti v zemědělských oblastech, a to dobrovolnými opatřeními. Vzhledem k tomu, že kontext v jednotlivých členských státech je často zcela odlišný, není možné jednoduše aplikovat příklady z jednoho členského státu v jiném. Všechny tyto příklady představují opatření, která zemědělci přijímají dobrovolně. Je na různých orgánech, aby takovým opatřením poskytly vhodnou podporu a pokyny, aby bylo možné podobná řešení do zemědělských podniků začlenit.
- Zemědělci potřebují právní jistotu, aby mohli dostatečně dlouho rozvíjet své farmy. Vlády někdy využívají opatření, která zemědělci přijali na podporu biologické rozmanitosti, k odůvodnění zamítnutí povolení. Vyzýváme vlády, aby tomu věnovaly pozornost a zajistily, aby zemědělci mohli více investovat do biologické rozmanitosti na zemědělské půdě.
Níže uvedená tabulka ukazuje, jak může řada osvědčených postupů a opatření, které mají zemědělci a včelaři provádět, přinést výhody pro hospodaření na zemědělské půdě příznivé pro opylovače, kdy zemědělci, včelaři a opylovači mohou dosáhnout oboustranně výhodné situace.
Níže uvedený seznam opatření není vyčerpávající a bude aktualizován podle nových údajů.
Zdroj: Ing.Ludvík Jírovec