Dohoda o provedení práce a Dohoda o pracovní činnosti.
FLEXIBILNÍ DOHODY
Tzv. dohodáři (tj. pracovníci na základě DPP a DPČ) mohou mít právo na poskytnutí veškerých překážek v práci, včetně důležitých osobních překážek v práci podle § 199 zákoníku práce. Toto právo mají však pouze v případě, že vnitřní předpis zaměstnavatele připouští poskytnutí náhrady odměny z dohody po dobu trvání těchto překážek v práci.
PŘECHOD NA PRACOVNÍ POMĚR
Požádá-li dohodář, jehož právní vztahy založené DPP či DPČ v předchozích 12 měsících v souhrnu u tohoto zaměstnavatele trvaly po dobu nejméně 180 dní, písemně zaměstnavatele o zaměstnání v pracovním poměru, je zaměstnavatel povinen poskytnout mu nejpozději do 1 měsíce odůvodněnou písemnou odpověď. Může být kladná, směřující ke sjednání pracovního poměru, nebo záporná – záporné stanovisko zaměstnavatel odůvodní např. vážnými provozními důvody nebo povahou práce.
INFORMAČNÍ POVINNOST
Neobsahuje-li DPP a DPČ informace uvedené v zákoníku práce, je zaměstnavatel povinen je sdělit dohodáři. Tuto povinnost musí zaměstnavatel splnit do 7 dnů ode dne započetí výkonu práce. Některé informace mohou být nahrazeny odkazem na příslušný právní předpis, kolektivní smlouvu nebo vnitřní předpis.
ROZVRH PRACOVNÍ DOBY
Dohodářům musí předem rozvrhnout pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance, nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena. Zaměstnavatel se může se zaměstnancem dohodnout na jiné době seznámení.
NEPŘETRŽITÝ ODPOČINEK
DENNÍ
Dohodáři mají nově právo na trvání nepřetržitého denního odpočinku alespoň 11 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích (mladistvému zaměstnanci pak alespoň 12 hodin). Kritériem pro poskytování tohoto odpočinku již není celková doba mezi koncem jedné směny a začátkem směny následující, ale cyklus 24 hodin po sobě jdoucích.
V zemědělství jsou však povoleny výjimky z výše uvedeného pravidla (pro dohodáře starší 18 let). Odpočinek může být zkrácen až na 8 hodin po sobě jdoucích během 24 hodin za podmínky, že následující odpočinek bude prodloužen o dobu zkrácení tohoto odpočinku.
V TÝDNU
Dohodáři podle nové právní úpravy bude náležet v rámci týdne nepřetržitý odpočinek v trvání alespoň 24 hodin, spolu s nepřetržitým denním odpočinkem (11 hodin) je to 35 hodin.
Nepřetržitý odpočinek v týdnu nesmí činit u mladistvého dohodáře méně než 48 hodin.
Zákoník práce nestanoví jako nárok, aby neděle byla dnem pracovního klidu. Nepřetržitý odpočinek v týdnu není však možné u některých druhů prací poskytnout vždy v plné délce, tedy v délce 35 hodin.
V zemědělství však může být nepřetržitý odpočinek v týdnu zkrácen na 24 hodin. Je ovšem stanovena podmínka, že doba, o kterou se nepřetržitý odpočinek zkrátil, nesmí být poskytnuta
samostatně. S následujícím nepřetržitým odpočinkem v týdnu musí být dohodáři poskytnut nepřetržitý odpočinek za období 2 týdnů v délce alespoň 70 hodin.
DOVOLENÁ (ÚČINNOST AŽ OD 1.1.2024)
Zaměstnancům pracujícím na základě dohod automaticky při splnění v zákoníku práce stanovených podmínek vznikne právo na dovolenou. Uplatní se obecná právní úprava dovolené. Dohodář však musí splnit současně dvě zákonné podmínky, a to:
- nepřetržité trvání dohody alespoň 4 týdny (tj. 28 kalendářních dnů); a
- dohodář musí odpracovat pro účely dovolené alespoň 80 hodin v příslušném kalendářním roce (do toho se započítávají náhradní doby, např. kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci anebo nepracuje proto, že je svátek).
K výpočetu délky dovolené lze použít univerzální vzorec:
- počet celých odpracovaných násobků týdenní pracovní doby/52 × týdenní pracovní doba × výměra dovolené (pro účely dovolené se bude posuzovat týdenní pracovní doba v rozsahu 20 hodin týdně)
DOHODA O PRÁCI NA DÁLKU
Zaměstnanec může zaměstnavatele požádat o umožnění výkonu práce na dálku.
Zaměstnavatel není povinen vyhovět ve všech případech. Jedině tehdy požádá-li o tuto formu pracovního zapojení zaměstnankyně nebo zaměstnanec pečující o dítě mladší než 9 let, těhotná zaměstnankyně a zaměstnanec nebo zaměstnankyně pečující o osobu závislou na pomoc jiné fyzické osoby. Nevyhoví-li zaměstnavatel žádosti, bude povinen písemně odůvodnit její zamítnutí, např. pro vážné provozní důvody.
Předpokladem pro práci na dálku bude písemná dohoda zaměstnance se zaměstnavatelem.
Může být sjednána samostatně jako forma právního jednání, nebo může být součástí pracovní smlouvy nebo dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Důležitý bude údaj o rozvržení pracovní doby, zda si rozvrh provede zaměstnanec sám nebo zaměstnavatel. Možná je i kombinace v jednotlivých dnech, např. u pružné pracovní doby podle § 85 zák. práce. V dohodě by měl být rovněž uveden (není to povinnost) způsob zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zaměstnavatelem, včetně průběžné kontroly místa výkonu práce.
Povinnost hradit náklady, které vzniknou zaměstnanci při výkonu práce a budou v souvislosti např. se spotřebovanou energií apod., vznikne zaměstnavateli tehdy, jestliže se se zaměstnancem na tom dohodne. Úhrada bude stanovena paušální částkou. Jiné, zejména nahodilé náklady, bude za účelem náhrady zaměstnanec zaměstnavateli nadále prokazovat.
Výchozí hodnota paušální částky bude stanovena zákonem a poté upravována prováděcím právním předpisem (vyhláškou MPSV) v pravidelném či mimořádném termínu podle vývoje dotčených ukazatelů, tj. úhrnu cen dotčených komodit a služeb.
Zdroj: Agrární komora ČR