NÁZOR ZEMĚDĚLCE NA SOUČASNÝ STAV ZEMĚDĚLSTVÍ

NÁZOR ZEMĚDĚLCE NA SOUČASNÝ STAV ZEMĚDĚLSTVÍ

S laskavým souhlasem autora, zemědělského podnikatele Štěpána Pavelky, majitele Agro Verdek a.s. o výměře 360 ha zemědělské půdy.

Dobrý den,

děkuji za informace.

Jsem rád, že se alespoň něco pohnulo. Uvidíme, jak to půjde dál.

Dovolte mi za sebe sepsat pár bodů, které z mého pohledu pokládám za největší problémy v hospodaření. Musím reagovat, zejména, když náš pan ministr Výborný na veřenosti prohlašuje, že český zemědělec žádné obtíže nemá.

  1. Bezcelní dovoz komodit i zemědělských produktů z Ukrajiny Jestliže je účelem, aby se dostala ukrajinská produkce do třetích zemí, nevidím důvod proč byla zrušena dovozní cla do EU. Jedná-li se o tranzit zboží, clo se stejně nikdy platit nemuselo. Evropa je navzdory oficiálním číslům o dovozech přeplněná a trh v podstatě zkolaboval. Není žádným tajemstvím, že ukrajinská produkce byla neoficiálně prodávána především polským zemědělcům, kteří ji následně dodávali jako vlastní úrodu a tím ji legalizovali. Stačí se podívat jak „zázračně“ narostl průměrný výnos pšenice v Polsku.
    Zrušením cel si EU vyrobilo cenné politické body, ale zapaltili to a stále platí všichni zemědělci. Pakliže chce EU skutečně pomoci s odbytem ukrajinských komodit (a je otázka, zda to chce nebo chce spíše oslabit pozici zemědělství a zvýšit tím jeho závislost na unijních dotacích), tak by měla podpořit (dotací) a garantovat (plombováním) dopravu do přístavních terminálů. Je naprosto nepřípustné, aby ukrajinská produkce vypěstovaná za velmi odlišných především legislativních podmínek, končila na evropském trhu, a to navíc bez cla.

Česká vláda se nepřipojila k aktu Slovenska, Maďarska, Polska a Rumunska, kteří blokují dovoz zboží z Ukrajiny. Je mi úplně jedno, jaké důvody k tomu naši vládu vedly (především asi zbabělost tedy), ale mělo by to obrovský přinejmenším symbolický význam. Premiér rád vysílá signály, tak mohl jeden, vyjímečně pozitivní, vyslat i k nám zemědělcům.
Nevyslal. Jasně tím dal najevo, že si neváží ani zemědělců a ani uskupení V4.

Je třeba vyslat jemu i celé vládě jasný signál! A pokud je probere až hromada hnoje před Strakovkou, tak i to!

  1. Legislativa
    Nové požadavky (zákony, vyhlášky, předpisy, …) jsou vydávány bez dostatečného časového předstihu. V loňském roce došlo k výrazné změně pravidel a jejich konečné znění vyšlo oficiálně tuším začátkem dubna s tím ale, že tyto pravidla definovala, jak máme hospodařit s okamžitou platností. Navíc pár dní před koncem termínu pro podávání jednotné žádosti. Hospodářský rok začíná v srpnu předešlého roku a v dubnu výjde zákonný předpis?! To je jako odstartovat závod a pravidla napsat v polovině. Stejně tak plánovaná nová protierozní vyhláška. Nikdo ji ještě nečetl, ale platit má od července. Takhle to přeci nejde dělat. Vše se plánuje na roky dopředu a pak přijde nařízení, které to celé ze dne na den překope.
  2. Kontroly
    Neuvěřitelný nárust počtu kontrol. Nezajímají mne důvody proč. Samo o sobě je to odporné a nesmyslné. Jen během podzimu jsem měl 4 kontroly na jednu a tu stejnou věc (meziplodiny). Do toho v průběhu roku další kontroly na naprosto nedůležité věci. Ano, kontroly proběhly v pohodě, bez problému, bez buzerace, ale hlavně bez smyslu a důvodu. Jen ztráta času. Zřejmě šlo o jediné, o odložení výplaty dotací až do nového roku a vylepšit si rozpočet… Do dnešního dne jsem dotaci BISS za rok 2023 neobdržel.
  3. Dotace
    Je třeba, aby jasně zaznělo, že je třeba zrušit veškeré dotace do zemědělství, a to v celé Evropské unii. Je to ambiciózní požadavek, ale jedině to povede k narovnání cen komodit. Prodáváme 50 let za stejné ceny. Takhle to nejde dál.

Od vstupu ČR do EU je to 20 let. Když vezmu základní dotace vyplácené na plochu, ty byly až do loňského roku v podstatě stále na stejné úrovni, tedy něco málo přes 5.000 Kč. Dotační požadavky mezitím nabobtnaly několikanásobně. Navíc nikdo nebere v potaz inflaci, která reálně z této částky za těch 20 let ubrala polovinu. Unie chce stále více a za méně peněz. Její požadavky jsou protiprodukční a kompenzace dotací naprosto neodpovídající. Chtějí po nás veřejnou službu, kterou ale nechtějí zaplatit.

  1. Neprodukční plochy
    Máte autodopravu. Koupíte 10 nákladních aut, platíte za ně servis, silniční daň, parkujete je… ale používat můžete jen 9 z nich. Proč? Že je to nařízené? Že jinak nedostanete almužnu v podobě dotace, která naprosto neodpovídá ani nákladům ani ztátě na zisku? V zemědělství to takto je, resp. brzy bude.

Je třeba tento požadavek na neprodukční plochy zrušit nebo musí být výše kompenzace adekvátní.

  1. Redistributivní platba
    Já hospodařím na 360ti hektartech, z toho 300 orná. Nemám dobytek. Vše dělám sám, nemám zaměstnance. Nepodědil jsem nic, nezrestituoval také nic (s nárokem na restituční podíl po dědovi se nám tehdy v JZD vysmáli). Začínal jsem z mínusu s obrovským úvěrem. Dnes jsem z pohledu státu nechtěným agrobaronem, protože mám nad 150 hektarů. To bylo výkřiků, že se velkým ubere a malým přídá! Proč nikde dnes neslyším, že se ve skutečnosti hodně ubralo velkým (a velkým už jsem tedy i já), ale malým se nepřidalo nic. Ti malí mají stejně jako dříve. Mám na mysli základní dotace na plochu, tedy platbu BISS a redistributivní platbu.

Je mi naprosto jasný důvod tohoto opatření, ale proč vládní nenávist k jednomu konkrétnímu politikovi deformuje a rozděluje zemědělské prostředí v ČR? Je třeba změnit tento nepoměr, a to jednak zvýšením hranice ze 150 hektarů (je mnoho rodinných farem, které mají k tisícovce
hektarů) a také snížením procenta platby na tuto redistribuci (tedy zvýšit základní platbu BISS).

  1. Nerovné podmínky v rámci EU
    Ačkoli je to 20 let od naše vstupu do EU, stále nepobíráme stejné dotace jako naši západní sousedé! Proč? Máme snad mírnější podmínky? Ne. Jsme druhořadými členy EU. Oficiálně ne, ale v reálu to tak je. Ze strany ministerstva jsem tuto problematiku již roky neviděl řešit.

Proč mohou mít v Rumunsku neomezeně veliké lány a u nás máme omezení na 30 i méně hektarů?
Proč má každá země EU, kromě nás, dojednány různé vyjímky, úlevy… Je to neschopnost naší vlády (této i předešlých) něco vyjednat! Proč se před Bruselem neustále hrbíme, jak dříve pře Sovětským svazem?

A pak je tu další aspekt. Z Bruselu příjde nařízení. A český úředník si přisadí a požadavek ještě ztíží, zkomplikuje, zhorší. Proč? Co mají co do přípravy české legislativy hovořit nějaké nikým nevolené samozvané organizace typu Děti země nebo Hnutí Duha? To nejsou žádní odborníci. To není nikým volený orgán. Není to nic. A často je na jejich požadavky brán větší ohled, než na potřeby samotných zemědělců. Je to zbabělost a alibismus státních úředníků! Neozveme-li se, jejich arogance bude stále růst.

  1. Restituce
    Každou chvíli se někde řeší, proč je to české zemědělství tak odlišné od našich sousedů. Zmiňuje se hodně důvodů a teorií, ale nikde jsem nezaznamenal to zásadní, co určilo podobu dnešního zemědělství.

Byla tu kolektivizace. A ta proběhla samozřejmě jako vždy u nás papežtěji než sám papež (SSSR) chtěl. Došlo na rozdíl od Polska nebo Maďarska k úplné likvidaci sedláckého stavu. V Polsku dál fungovala hospodářství až s 50ti hektary po celou dobu socialismu. To je výchozí stav v roce 1989. Co se pak stalo u nás? V podstatě neproběhla restituce zemědělského majetku původním hospodářům (resp. povětšinou jejich synům). Nějaké restituční podíly v JZD byl výsměch. V té době již byla původní JZD bez majetku a nárokovat jste si mohli vrácení pětiny starého silážního žlabu, protože aktiva již byla dávno v nově založených akciových společnostech, která ale neměla vůči restituentům žádnou povinnost! A já vyčítám státu, že tento podvod v tichosti přešel. Za stav našeho zemědělství může především stát a jeho zemědělská politika v 90tých letech. Moc dobře si pamatuji výrok prezidenta Havla, který řekl, že zemědělství nepotřebujeme.

Proč to tu zmiňuji? Protože je to příklad toho, že když se nikdo neozve, tak to stát (vláda) bude dělat špatně i nadále.

  1. Veřejnost
    Co je problém a veliký, ale řešení navrhnout neumím, je to, jak česká veřejnost vnímá zemědělce. Co vnímá… spíše upřímně nenávidí. Velice se to samozřejmě zhoršilo, co nejmenovaný podnikatel vstoupil do politiky a zemědělství se stalo na jedné straně nástrojem a na druhé straně terčem.
    Politik tu nebude věčně, ale ta pachuť tu zůstane dlouho.

Proč vadí, když zemědělec dostane dotaci, kterou navíc dostávají všichni zemědělci v EU, ale když ji dostane velká korporace, továrna, obchodní nebo výrobní firma, tak to nikomu nevadí? Proč musím poslouchat, že na „ten traktor“ či na „tu řepku“ je dotace, když to ani není pravda?

Je to smutné. Nevím, zda budou mé děti chtít pokračovat v mojí práci…

Pokud jste dočetla až sem, tak děkuji. Omlouvám se, nemohl jsem být stručný. Pokud tento text postoupíte dále, budu rád.


S pozdravem

Štěpán Pavelka

Agro Verdek, a.s.