Nový ředitel Krkonošského národního parku (KRNAP) by měl znát perfektně krkonošskou realitu a reagovat na rostoucí návštěvnost. Novinářům to dnes řekl odstupující ředitele Správy KRNAP Jan Hřebačka. Končí k 31. prosinci 2017. Rozhodnutí opustit vedení parku Hřebačka učinil z vlastní vůle kvůli nabídce jiné práce.
„Rozhodně si myslím, že ředitelem by se měl stát někdo, kdo důkladně zná krkonošskou realitu. Domnívám se, že bude vybrán během prosince, aby mohl v lednu začít fungovat. Pro každého ředitele parku bude vždy velkým úkolem vybalancovat návštěvnost a ochranu přírody a v neposlední řadě vysvětlovat lidem, proč je potřeba přírodu chránit,“ řekl padesátiletý Hřebačka, který ve správě parku pracuje od roku 1994 a od března 2008 je jejím ředitelem.
ČTK řekl, že návštěvnost parku roste především v posledních čtyřech letech. „V nejcennějších oblastech máme sčítače průchodů, na některých místem jde o meziroční nárůst až o 15 procent. Velký tlak je tedy především na první zónu parku. Je to výzva. Na jednu stranu máme z toho radost, na druhou stranu se musíme více starat o základní infrastrukturu, jako je oprava cest,“ uvedl Hřebačka. Třeba letos dala správa parku do oprav stezek v první a druhé zóně 13,2 milionu korun, loni 15,5 a v roce 2015 to bylo 5,3 milionu korun.
KRNAP patří k nejnavštěvovanějším národním parkům v Evropě. Do první zóny parku vstoupilo loni 1,41 milionu lidí. Celková roční návštěvnost Krkonoš se odhaduje na pět až šest milionů lidí. Nejnavštěvovanějšími lokalitami jsou třeba Sněžka nebo pramen Labe. Hřebačka upozornil také na systémový postup při zvládnutí návalu lidí, počínaje omezováním vjezdů aut, udržováním turistické infrastruktury a konče propagací nových turistických cílů v níže položených oblastech hor.
„Když je stezka opravená, lidé nemají potřebu šlapat někde vedle. K šestimilionové návštěvnosti se nelze postavit tak, že lidi pošleme k prameni Labe nebo na Sněžku, tam, kam většina z nich směřuje. Musíme jim nabídnout a představit nová atraktivní místa v nižších partiích hor,“ uvedl.
Příkladem je podle Hřebačky letos otevřená Stezka korunami stromů Krkonoše na úpatí Černé hory v Janských Lázních v ochranném pásmu národního parku. Stezka letos přitáhla 220.000 lidí. „Podobných, i když už ne tak velikých míst připravujeme více. Chceme například zpopularizovat a zpřístupnit malé vodopády, které jsou ve spodních partiích hor. Měla by vzniknout síť podobných, dosud málo známých míst, které jsou neprávem na okraji zájmu. S tím souvisí budování nových naučných stezek, informačních tabulí,“ uvedl Hřebačka.
KRNAP vznikl v roce 1963 a společně s polským parkem tvoří největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. Nejpřísněji chráněná první zóna má téměř 7000 hektarů a pohyb v ní je povolen jen po značených cestách.