Ministerstvo zemědělství chce farmářům ulevit, žádá EU o výjimky

Ministerstvo zemědělství chce farmářům ulevit, žádá EU o výjimky

Evropští zemědělci, kteří chtějí čerpat veřejné dotace z rozpočtu Evropské unie (EU), musí plnit přísná environmentální opatření. Ministerstvo zemědělství ČR nyní žádá EU o další dočasnou výjimku, díky níž by se mohla opatření zmírnit. A není samo – s prosbou o uvolnění pravidel přišlo spolu s dalšími šesti zeměmi.

S žádostí původně přišlo Lotyšsko, ke kterému se Česko připojilo spolu s Estonskem, Finskem, Maďarskem, Litvou a Polskem. Společné stanovisko prezentovali ministři na setkání v Lucemburku v pondělí 26. června. Argumentují zejména tím, že zemědělci nyní čelí nesnadným podmínkám, kvůli nimž nemohou evropská environmentální opatření plnit.

„V roce 2023 jsou povětrnostní podmínky v Evropě výrazněji sušší než obvykle, což má v mnoha regionech výrazný dopad na úrodu,“ uvádí se v dokumentu předloženém na pondělní Radě EU pro zemědělství a rybolov.

Kromě sucha země jmenují i další výzvy, zejména ty spojené s válkou na Ukrajině. Stěžují si na vysoké ceny surovin a hnojiv a jejich obecný nedostatek.

Po EU chtějí, aby po zemědělcích letos ani příští rok nepožadovala plnění některých „dobrých zemědělských a environmentálních standardů“, takzvaných DZES. Ty jsou součástí nové, společné zemědělské politiky EU. Aby si zemědělec mohl sáhnout na evropské dotace, musel plnit základní podmínky dobré praxe i dříve, s novou politikou se však standardy zpřísnily.

Ministři sedmi členských zemí chtějí konkrétně pozastavit pravidla pro střídání plodin na orné půdě (DZES 7). Zemědělci pobírající dotace z EU jsou totiž povinni střídat na svých polích pěstované plodiny tak, aby podporovali biologickou rozmanitost v krajině a nedrancovali půdu jedním typem rostlin. Výjimku z tohoto pravidla mohli zemědělci využívat již v loni, a to v důsledku vypuknutí války na Ukrajině a souvisejících obav o nedostatek potravin v Evropě. Situace se ale stále nestabilizovala a některé země požadují výjimku prodloužit na další sezonu.

Dále žádají výjimku z pravidel pro využívání úhoru (DZES 8) – tedy zemědělské plochy ponechané ladem přírodě. Za normálních okolností by využívat k zemědělské produkci neměli minimálně tři procenta půdy, skupina zemí chce ale zemědělcům obdělávání úhoru umožnit.

Environmentální organizace však před výjimkami varují. Od těch českých si tuzemské ministerstvo zemědělství vysloužilo kritiku. „Ministerstvo zemědělství prokazuje velmi krátkozraký přístup, když potřebnost výjimek odůvodňuje zhoršeným počasím v některých zemích. S prohlubující se klimatickou krizí už totiž nelze očekávat, že zažijeme mnoho let bez výjimečného počasí. To se stane spíše pravidlem,“ vysvětlil Martin Rexa, koordinátor zemědělské kampaně environmentálního Hnutí DUHA.

„Naopak se ukazuje velká nepřipravenost naší i evropské krajiny na dopady klimatické krize. Právě proto potřebujeme vytvářet nové plochy pro přírodu, právě proto potřebujeme lépe pečovat o půdu. Je alarmující, že si toto ministerstvo zemědělství neuvědomuje a dělá kroky přímo proti tomu,“ upozornil Rexa.

Výjimkám není nakloněn ani evropský komisař pro zemědělství Janusz Wojciechowski. „Ne. Evropská komise neplánuje další výjimky pro DZES 7 ani DZES 8. Vyžadovalo by to změnu základní legislativy, což by bylo politicky náročné,“ vysvětlil eurokomisař na tiskové konferenci po jednání ministrů.

Wojciechowski na druhou stranu podotkl, že Evropská komise se snaží být vůči zemědělcům flexibilní. Pokud tedy mají některé členské státy a jejich zemědělci problémy, se kterými dříve nepočítaly, mohou to řešit s Evropskou komisí individuálně.

Každý členský stát má totiž s Evropskou komisí vyjednaný svůj strategický plán pro zemědělství, kterým by se měl řídit až do roku 2027. Plány Evropská komise schválila již loni, aby mohly od počátku letošního roku plně platit. Země si v nich stanovují cíle pro zemědělský sektor a také způsob udělování dotací. Podmínky a okolnosti se však vyvíjejí, členské země proto budou mít šanci plány aktualizovat tak, aby co nejlépe reflektovaly aktuální situaci v zemědělském sektoru dané krajiny.

Změnu českého strategického plánu již nyní požadují především tuzemské zemědělské organizace, které zastupují větší podniky, tedy Agrární komora a Zemědělský svaz. Do jaké míry však bude chtít ministerstvo zemědělství stávající plán měnit, zatím není jasné. Otázkou bude, jak se například k této věci postaví nový ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), který střídá na postu šéfa rezortu Zdeňka Nekulu.

Zdroj: Euractiv.cz