Dovolujeme si upozornit žadatele, že Zásady, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotací pro rok 2023 na základě § 1, § 2 a § 2d zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů č. j. MZE-39399/2022-13111 nově obsahují v kapitole 2. i ustanovení ohledně zadávání veřejných zakázek, které je upraveno zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Žadatel, který je zadavatelem podle § 4 ZZVZ, postupuje podle tohoto zákona, tj. zodpovídá za řádné provedení zadávacího řízení a jeho průběh náležitě dokladuje podle tohoto zákona. V případě porušení podmínek vyplývajících ze ZZVZ, nebudou žadateli uznány veškeré náklady vztahující se na daňové doklady k příslušné veřejné zakázce.
Vzhledem k účelu dotace, předmětu dotace, typu žadatele a výši dotace lze však dovodit, že se ZZVZ zpravidla nebude vztahovat na následující dotační programy (pokud není žadatel veřejným zadavatelem):
1.D., 1.I., 1.R., 1.V., 2.A.1, 3.a., 3.b., 3.c., 3.d., 3.e., 3.h., 3.i., 8.F.c, 8.F.d., 9.A.a.1.a., 9.A.a.2.a., 9.A.b.1., 9.A.b.3., 9.A.b.4., 9.A.c., 9.F.e., 9.F.i., 9.E., 9.F.m., 9.H., 10.D., 10.E.d., 13., 15., 17.A., 17.B., 18.B., 19.C.a., 19.C.b.2., 20.A., 20.B., 20.C., 20.D., 20.E., 23.A. a mimořádných dotačních programů dle Rámcového programu řešení rizik a škod v zemědělství.
Pro jednoznačné určení, zda žadatel je či není povinen dle ZZVZ postupovat, lze využít následující schéma:
1. Kdo je tzv. „dotovaný“ zadavatel?
Za dotovaného zadavatele, který má povinnost zadávat veřejné zakázky podle ZZVZ, je považován každý subjekt/zadavatel, který má:
* zakázku na dodávky nebo služby, jejíž předpokládaná hodnota je vyšší než 2.000.000 Kč bez DPH a současně předpokládaná výše dotace je vyšší než 50 % na celou veřejnou zakázku
* zakázku na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota je vyšší než 6.000.000 Kč bez DPH a současně předpokládaná výše dotace je vyšší než 50 % na celou veřejnou zakázku
Příklad č. 1 Zadavatel plánuje nákup jisté komodity (např. nákup hnojiv pro svoji společnost v určitém plánovaném období) v souhrnné hodnotě 1.000.000 Kč bez DPH a zároveň (byť jen na část plánovaných hnojiv) podá žádost o dotaci do zemědělských národních dotací (dále jen „ZND“) s předpokládanou možnou výší dotace 51 % či vyšší. V takovém případě se nejedná o veřejnou zakázku ani veřejnou zakázku malého rozsahu (dále jen „VZMR“). Žadatel není pro popsaný nákup definován jako dotovaný zadavatel, tedy se na něj v rámci ZND nevztahují žádné podmínky pro zadávání zakázek. Důvodem je, že očekávaná dotace je sice vyšší než 50 %, ale souhrnná předpokládaná hodnota hnojiv (= dodávek) v plánovaném období není vyšší než 2.000.000 Kč bez DPH.
Příklad č. 2 Zadavatel plánuje v rámci žádosti ZND nákup jisté komodity (např. herbicidů) v hodnotě vyšší než 2.000.000 Kč bez DPH nebo realizovat zakázku na stavební práce (např. rekonstrukce výrobní haly) v hodnotě vyšší než 6.000.000 Kč bez DPH. Na obě uvedené možnosti předpokládá žadatel v rámci ZND možnou výši dotace 51 % či vyšší. Žadatel je pro oba popsané případy považován za dotovaného zadavatele (přesahuje jak finanční limit, tak zároveň i 50 % limit dotace), jedná se o veřejnou zakázku a žadatel musí realizovat takovéto případy veřejných zakázek v režimu ZZVZ jako zadávací řízení.
Příklad č. 3 Zadavatel plánuje v rámci žádosti ZND nákup jisté komodity (např. hnojiva) v hodnotě 1,5 mil. Kč bez DPH s předpokládanou možnou výší dotace 51 % či vyšší. Nejedná se ale o jednorázovou zakázku, protože žadatel nakupuje tuto komoditu v průběhu plánovaného období (např. hospodářský rok) opakovaně (dle předchozích let dokáže odhadnout, že to v součtu bude např. za 2,5 mil. Kč bez DPH). Žadatel část realizuje z vlastních zdrojů, na část nákupu hnojiv žádá o dotaci. Na zakázku je nutné pohlížet jako na celek s hodnotou vyšší než 2.000.000 Kč bez DPH, protože se jedná o stejná či obdobná plnění, která jsou zadávána v časové souvislosti. V případě, že žadatel zjistí, že by na celou zakázku v předpokládané hodnotě 2,5 mil. Kč stále mohl z veřejných zdrojů (dotace) obdržet 51 % či vyšší poměr, je pro popsaný příklad považován za dotovaného zadavatele, jedná se o veřejnou zakázku a žadatel musí realizovat minimálně nákup té části hnojiv, které bude pořizovat v rámci žádosti ZND, v režimu ZZVZ jako zadávací řízení. Pokud by mu však nákupy z vlastních zdrojů měli poměr dotace snížit na 50 % či méně, není žadatel pro danou zakázku dotovaným zadavatelem, tedy nemusí zadávací řízení realizovat. V takovém případě je však potřeba zakázku včetně budoucích nákupů z vlastních zdrojů popsat do formuláře Veřejné zakázky, který si žadatel vygeneruje na Portálu Farmáře ve fázi dokládání dokladů prokazujících nárok na dotaci. Ve formuláři se žadateli bude poměr z veřejných zdrojů i počítat dle částek, které žadatel k zakázce uvede.
Seznam požadované dokumentace ze zadávacího řízení dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů je ke stažení na webových stránkách SZIF: SZIF poskytuje / Národní dotace / Národní dotace / Základní informace / Ke stažení – adresář Veřejné zakázky.
Předložení příloh se provádí v elektronické podobě prostřednictvím Portálu Farmáře. Přílohy se dokládají v sekci Nová podání / Národní dotace / Doklady prokazující nárok na dotaci – oblast Přílohy k veřejným zakázkám. Jedná se o prosté kopie, u žádné přílohy v elektronické podobě není požadován originál.
2. Veřejný zadavatel
Za veřejného zadavatele, který má povinnost zadávat zakázky podle ZZVZ, se považuje:
- Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele,
- Česká národní banka,
- státní příspěvková organizace,
- územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace,
- jiná právnická osoba, pokud byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.
Subjekty, které nejsou definovány v uvedeném výčtu, nejsou veřejným zadavatelem a následující text v bodě 2. se jich netýká!
2.1. Veřejné zakázky zadávané dle ZZVZ
Podlimitní či nadlimitní veřejné zakázky zadávané dle ZZVZ, na které veřejný zadavatel musí realizovat zadávací řízení:
- zakázka na dodávky nebo služby, jejíž předpokládaná hodnota je vyšší než 2.000.000 Kč bez DPH
- zakázka na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota je vyšší než 6.000.000 Kč bez DPH
Příklad č. 4 Státní střední škola zaměřená na výuku rybářství žádá o dotaci na nákup rybářského vybavení a nářadí (= dodávky) v souhrnné hodnotě vyšší než 2.000.000 Kč bez DPH. Zadavatel musí zadat dle podmínek ZZVZ např. na profilu zadavatele zakázku na dodávky jako veřejnou zakázku.
Pro seznam požadované dokumentace ze zadávacího řízení a předložení příloh prostřednictvím Portálu farmáře jsou instrukce uvedeny výše v kapitole 1.
2.2. Veřejné zakázky malého rozsahu
Veřejný zadavatel není povinen zadat dle podmínek ZZVZ v zadávacím řízení VZMR. Při jejím zadávání je však zadavatel povinen dodržet zásady podle § 6 ZZVZ tzn., musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace (pokud je pro VZMR relevantní, tak rovněž zásady sociálně odpovědného zadávání, environmentálně odpovědného zadávání a inovací). VZMR jsou definovány:
- zakázka na dodávky nebo služby, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 2.000.000 Kč bez DPH
- zakázka na stavební práce, jejíž předpokládaná hodnota je rovna nebo nižší než 6.000.000 Kč bez DPH
Veřejný zadavatel VZMR doloží na SZIF ke každé VZMR jejíž předpokládaná hodnota je vyšší než 500.000 Kč bez DPH prostřednictvím Portálu farmáře doklady prokazující, že VZMR byla dodavateli zadána za cenu, která odpovídá cenám v místě a čase obvyklým. Může se jednat o doklady vzniklé na základě vnitřních norem veřejného zadavatele, které má pro tyto účely k zadávání VZMR stanoveny. Pokud veřejný zadavatel nemá k tomuto účelu žádné své vnitřní normy, vyhotoví záznam o způsobu a výsledcích průzkumu trhu. Průzkumem trhu se rozumí získání informací a to oslovením alespoň třech dodavatelů (pokud to je pro předmět VZMR možné). Bude se jednat o záznam vytvořený z podkladů cenového průzkumu trhu provedeného před zadáním VZMR (např. porovnáním srovnatelných produktů, služeb apod. z veřejných nabídek na internetu, ceníkové podklady, z e-mailových nabídek či písemných nabídek získaných jinou cestou). V záznamu cenového průzkumu trhu veřejný zadavatel uvede nejenom ceny, ale také předmět VZMR, identifikaci dodavatele VZMR a hodnotící kritéria, na základě kterých byl vybrán vítězný dodavatel.
Pro VZMR s předpokládanou hodnotou rovnou či nižší než 500.000 Kč bez DPH doporučujeme rovněž veřejným zadavatelům průzkum trhu provést a archivovat si jej pro případnou budoucí potřebu auditním orgánům doložit získání ceny obvyklé.
Příklad č. 5 Obec žádá v rámci ZND o dotaci na nákup dopravního prostředku v intervalu 500 tis. – 2 mil. Kč bez DPH. Zadavatel předloží SZIF pro tuto VZMR podklady na výše uvedeném principu dokládající, že vybraný subjekt mu prodal dopravní prostředek za cenu v místě a čase obvyklou.
V rámci dokumentace k VZMR je vždy potřeba doložit podepsanou smlouvu s dodavatelem (případně objednávku), doklad o uveřejnění smlouvy v registru smluv a písemné podklady dokládající získání ceny obvyklé. Pro jejich doložení prostřednictvím Portálu Farmáře platí již výše uvedený popis.
3. Co vše patří do jedné veřejné zakázky?
Do jedné veřejné zakázky je potřeba zahrnovat předpokládanou hodnotu všech plnění, která tvoří jeden funkční celek a zároveň jsou zadávána v časové souvislosti.
3.1. Funkční celek (určený splněním dvou podmínek)
Podmínka č. 1 – „věcná souvislost“ jde-li o plnění svým charakterem totožné či obdobné, pak se jedná o plnění stejného nebo srovnatelného druhu. Pokud není identifikována mezi pořizovaným plněním věcná souvislost, tak se nejedná o funkční celek, byť by plnění bylo pořizováno ke stejnému účelu. Příklady, kdy se jedná o věcnou souvislost: nákup více automobilů; nákup hnojiv; nákup osiv; nákup výpočetní techniky (PC, monitory, dataprojektory, notebooky apod.). Příklady, kdy se nejedná o věcnou souvislost: nákup traktoru a kombajnu; nákup výpočetní techniky a nábytku; nákup osiv a herbicidů; rekonstrukce budovy a nákup nábytku do této budovy.
Podmínka č. 2 – „shodný účel“, k němuž mají být jednotlivé části realizovány. Jedná se o celkovou shodnou využitelnost plánovaného plnění. Příklady: nákup osobních automobilů, které budou sloužit jako služební vozy podniku; nákup osiv, která budou v podniku využita v určitém období; nákup notebooku, dataprojektoru, reproduktorů pro školicí místnost; periodické vydávání odborného časopisu; organizování více školení se stejným tématem či školení, která na sebe tematicky navazují;
rekonstrukce budovy a nákup dodávek s budovou pevně spojených sloužících k jejímu fungování – sanitární zboží, světla, vzduchotechnika apod.
3.2. Časová souvislost
- Není ohraničena obdobím měsíců, let či třeba jedním účetním obdobím. Je potřeba zde zohlednit hledisko předvídatelnosti a hledisko dostupnosti informací v okamžiku zahájení zadávacího řízení. Může se tak jednat o období, na které mám rozpočtované prostředky. Nebo období, kdy víme, že potřebné peníze budeme pro plánovaný záměr mít. Typicky období ohraničené vlastním projektem, podnikatelským záměrem apod.