Čeští chovatelé prasat používají mnohem méně léčiv než například chovatelé v Německu, Polsku či Belgii. Jen mezi lety 2010 a 2015 snížili čeští chovatelé spotřebu antibiotik u zvířat o 27,8 %. Zároveň se v Evropě při výrobě vepřového masa nepoužívají hormony pro urychlení růstu.
„Pro české chovatele prasat platí přísné podmínky k provozování chovu. Každé zvíře musí být pod veterinárním dozorem a chovatel musí evidovat podání všech léčiv. Kromě toho je kontrolováno, v jakých podmínkách prasata žijí, zda mají dostatek prostoru. I díky přísně nastaveným pravidlům se daří produkovat kvalitní maso bez nežádoucích látek,“ řekl ministr zemědělství Marian Jurečka.
V České republice se dlouhodobě uplatňuje přísná antibiotická politika. Z dostupných dat vyplývá, že se řadíme k zemím s klesající spotřebou antibiotik, přičemž se díky dlouhodobému a koncepčnímu přístupu k řešení antibiotické politiky u nás daří celkovou spotřebu antibiotik používaných u zvířat určených k výrobě potravin postupně stále snižovat. ČR se v tomto ohledu řadí mezi nejaktivnější země EU, příznivé situaci pomáhá i přísný systém kontrol u chovatelů.
„Kvalitu tuzemských chovatelů prasat potvrzuje skutečnost, že v českém vepřovém mase nebyla doposud nalezena žádná zakázaná látka, jako jsou antibiotika, hormony nebo dioxiny. I proto by měl každý z nás kupovat maso pocházející právě z tuzemského chovu,“ uvedl předseda Svazu chovatelů prasat Josef Luka.
Ministerstvo zemědělství podporuje ozdravování chovů prasat a zvýšení konkurenceschopnosti agrárního sektoru. V roce 2016 byly navíc chovatelům prasat vyplaceny dva mimořádné kompenzační balíčky z unijních prostředků v rámci celoevropské krize v chovu prasat. Na chov prasat je dále každoročně směrována podpora genetického potenciálu. Ze zdrojů EU v programu Rozvoje venkova na roky 2014 – 2020 směřuje podpora jednak na investice do staveb a technologií, jednak na dobré životní podmínky prasat. Chovatelé dostávají také finanční prostředky z programu Zemědělec.
Od června 2016 došlo k mírnému zvýšení výroby vepřového masa a růstu jeho vývozu. V roce 2015 byla celková výroba vepřového masa 309,8 tisíc tun živé hmotnosti, v následujícím roce došlo k nárůstu na 310,5 tisíc tun živé hmotnosti. V meziročním srovnání byl zaznamenán nárůst vývozu o 8,3 %. V roce 2017 se očekává stabilní vývoj trhu zejména s ohledem na pokračující silnou poptávku na světovém trhu.
Zdroj: Markéta Ježková
tisková mluvčí Ministerstva zemědělství