Tak nám zase začalo období, kdy na silnici potkáváte nejrychlejší vozidla ze všech. Kdo je nejrychlejší, logicky jede v čele. Když jede v čele, ostatní za ním zaostávají a tvoří kolonu. A kdo jede v čele kolony?
No přeci KOMBAJN!
Takže je jasné, že už zase začaly žně. Jistě, žně začaly už před čtrnácti dny, aspoň v našich končinách. Ale jak postupně dozrávají porosty plodin a sklízecí technika se přesouvá z nejlepších pozemků na ty méně dobré a žňové práce se stále šířeji rozbíhají po celém kraji, nikdo už tuto skutečnost nepřehlédne.
Běžný smrtelník v minulém týdnu úpěl pod náporem slunce, budovy bez klimatizace byly téměř neobyvatelné a koupaliště praskala ve švech. Zemědělci si ovšem na počasí nepostěžovali ani omylem. Už od začátku července procházeli pole a netrpělivě zkoušeli, jestli je obilí zralé a ani můžou nastartovat své plechové oře a vyrazit vstříc boji o zrno. Tak konečně, žně spuštěny.
Poptali jsme se v podnicích i na farmách, jak letos naši strážci potravinové bezpečnosti vidí průběh žní a objem úrody.
Ve Velkých Svatoňovicích, na úpatí Jestřebích hor v ZD Velké Svatoňovice mají posekané ozimé ječmeny. Výnosy jsou v průměru 6,8 t/ha, většinu ječmene si nechávají jako krmivo pro vlastní dojnice. Část sklizně plánují prodávat. Řepky letos narostly krásné, sklizeň právě probíhá. Všechny porosty zatím nejsou zralé, sklizeň je v první třetině. Semeno se díky počasí nemusí dosoušet, výnos porosty dávají přes 3 tuny. Spokojeni jsou i s olejnatostí, která dosahuje 43%. Do ozimých pšenic zatím nevjeli, čekají, až dozrají.
Zajímala nás situace s podzemní vodou v obci. Podle předsedy družstva pana Petra Martince letos s vodou zatím problémy nejsou. V předcházejících letech družstvo vlastní studny používalo do začátku července a potom až do listopadu nebo prosince muselo přejít na vodovodní řád. Letos zatím stále stačí voda ve studnách.
Na úpatí Krkonoš v Dolní Branné hospodaří pan Jaroslav Plecháč. Podnebí je v Branné trochu chladnější, než ve Svatoňovicích, žně ještě tolik nepokročily. Tady se dokončují sklizně travních porostů do senáží a na seno a žně jsou teprve na začátku. Sklizeny jsou ozimé ječmeny. S výnosem kolem 6 t/ha je pan Plecháč spokojený. Co se týká ceny, sice vítá, že výkupní cena oproti minulému roku stoupla asi o 60%, ale na druhou stranu ceny vstupů, hlavně hnojiv, výrazně vrostly. Obává se, že vyšší výkupní ceny se díky tomu v hospodářském výsledku neprojeví. Nejdál se sklizní jsou na Trutnovské Hané, neboli v okolí Dvora králové nad Labem. Akciová společnost Karsit Agro, a.s., která sídlí v Dubenci, už kromě ozimých ječmenů a řepky sklízí i ozimé pšenice. Podle pana Josefa Erbena, hlavního agronoma, se průměrné výnosy sklízených plodin budou ještě snižovat, jak se žně budou přesouvat na méně úrodná pole ve vyšších oblastech podniku. Ječmen ozimý už Karsit sklidil všechen, výnosy se pohybovaly od 5,5 t do 9,1 t/ha , podle půdních podmínek na polích. Řepku ozimou mají sklizenou asi ze 75% a s výnosem mezi 3,5 – 4,3 t/ha jsou velmi spokojení. V současnosti čekají, až dozraje zbytek řepek a vyrazili do ozimé pšenice, kterou mají sklizenou asi z 15% s výnosem kolem 7,8 t/ha. Zatím jde úroda na sklad a bude čekat na vývoj cen na trhu. Vysoké náklady na hnojiva, pohonné hmoty atd. nutí zemědělce, aby usilovali o co nejvyšší prodejní cenu produkce. Na dotaz, co by ještě podotkl k letošním žním, pan Erben odvětí, že by byl rád, kdyby v médiích zemědělci přestali být označováni za viníky vysokých cen potravin. Zemědělci nezpůsobili růst cen plynu, pohonných hmot, elektřiny, ani nestabilní situaci na trhu se zemědělskými komoditami kvůli válce na Ukrajině. Nemají vliv na růst dalších nákladů u zpracovatelů, jako jsou energie nebo ceny lidské práce. Nejsou také vládci obchodních řetězců s možností nadiktovat, za kolik se jejich produkty budou prodávat. Ale zdá se, že je nejsnazší na ně ukázat, když se zákazník zeptá, proč je potravina tak drahá.
