Celá zpráva ZDE.
V roce 2021 proběhlo šetření u 104 náhodně vybraných podniků, velikostní kategorie podniků zastoupeny rovnoměrně – malé podniky měly výměru v průměru 27,74 ha, střední podniky 208,22 ha, velké podniky 715,33 ha a největší podniky 1621,92 ha.
Zjištění (procentuální údaje se vztahují k zúčastněným podnikům):
– vzdělávání v problematice IOR: dlouhodobý trend nízké účasti malých podniků na odborných seminářích a školeních k integrované ochraně; nejvyšší účast – velké podniky
– větší podniky více využívají informace o půdě dostupné např. v aplikaci Půda, e-katalůog BPEJ a LPIS
– nejvíce zemědělci využívají údaje o sklonitosti půdy kvůli dodržování DZES
– zpracování půdy: orbu používá 50% malých, 31% středních, 4% velkých a 8% největších podniků; bezorebné zpracování používá 38% malých, 35% středních, 27% velkých a 31% největších podniků; kombinaci orby a minimalizace používá 8% malých, 23% středních, 54% velkých a 54% největších podniků. Kombinace orby a minimalizace podle aktuální půdní situace je v IOR hodnocena velmi pozitivně
– erozní ohroženost: na pozemcích výhradně erozně neohrožených hospodaří 38% malých, 8% středních a 4% velkých a největších podniků; zbytek podniků všech velikostí hospodaří na různé kombinaci EO. Z malého podílu malých podniků hospodařících na erozně ohrožené orné půdy plyne nízký výskyt erozních událostí u této velikosti podniků. K erozní události došlo u 12%malých, středních a velkých podniků a u 27% největších podniků. Podniky zařazují protierozní opatření i na plochách, na kterých to nevyžaduje legislativa (50% malých, 54% středních, 62% velkých a 81% největších podniků). Nejpoužívanějším protierozním opatřením je zvyšování podílu organické hmoty v půdě, dále odkameňování, zakládání porostů po vrstevnici a zakládání porostů do mělké podmítky s posklizňovými zbytky. Míra využití protierozních opatření není i tak považována za dostatečnou.
– utuženost půdy: preventivní opatření provádí 69% malých, 81% střeních, 77% velkých a 77% největších podniků. Nejčastějším opatřením je hluboká orba a hluboké kypření, potom pěstování víceletých pícnin a podrývání a meziplodiny s biodrill efektem. Nejčastějším problémem v předcházení degradace půdy zemědělci zmiňují nízkou podporu živočišné výroby, nízký počet zaměstnanců, který je nutí z časových důvodů půdu zpracovávat i za nepříznivých půdních podmínek, nedostatek prostředků na čištění a opravu půdních drenáží a krátkodobé pachtovní smlouvy, které nemotivují k dražším opatřením na půdě.
– hnojení: s výsledky AZZP nebo jiných rozborů zemědělské půdy pracuje 58% malých, 85% středních a velkých a 88% největších podniků. Živočišnou výrobu provozuje 62% malých 50% středních, 46% velkých a 85% největších podniků. BPS vlastní 4% středních, 15% velkých a 35% největších podniků.
– zásobenost půd fosforem: vyhovující. Nad 15% půdy s nízkou zásobeností fosforem mělo 23% malých, 50% středních, 62% velkých a 46% největších podniků. Zásobenost fosforem pravděpodobně souvisí se zatížením VDJ/ha a cenou hnojiv.
– zásobenost půd draslíkem: vyhovující. Nad 15% půdy s nízkou zásobeností fosforem mělo 19% malých, 27% středních, 12% velkých a 23% největších podniků.
– hnojení dusíkem: prováděno nejčastěji na předpokládaný výnos plodin
– vápnění: podíl půd s potřebou vápnit více, než 1t CaO/ha – nevyskytují se u 81% malých, 58% středních a velkých a 62% největších podniků. Vápnění v 3 až 5 letém cyklu uplatňuje 35% malých, 50% středních, 38% velkých a 54% největších podniků. Vápnění neprovádí 31% malých, 19% středních, 35% velkých a 8% velkých podniků. Vápnění jednoznačně souvisí s ekonomickými možnostmi podniků a přítomnost živočišné výroby.
– organická hnojiva: hnůj používá 69% malých, 58% středních, 62% velkých a 85% největších podniků. Malé podniky hnojí nejčastěji 1x/3 asi 39% půdy roky, ostatní podniky 1x/4 roky 28 – 20% orné půdy. Malé podniky aplikují pravidelně hnůj na větší výměře orné půdy, což odpovídá poměru výměry orné půdy k rozsahu živočišné výroby. Sláma se u podniků do velké velikosti ze 70 – 100% využívá v živočišné výrobě, největší podniky ze 40 – 60%. Při zapravení slámy do půdy malé a velké podniky nejčastěji zapravují bez aplikace odpovídající dávky N, střední a největší podniky N aplikují. Meziplodiny a další zdroje organické hmoty se využívají v malém množství.
– pěstitelské strategie: 81% malých, 77% středních, 69% velkých a 69% největších podniků pravidelně na všechny své pozemky zařazuje zlepšující plodiny. Malé podniky pěstují převážně obiloviny a jeteloviny; střední, velké podniky pěstují převážně obilniny, řepku, jeteloviny a kukuřici a největší podniky pěstují převážně obilniny, řepku, jeteloviny, kukuřici a luskoviny. Meziplodiny pěstuje 77% malých, středních a velkých podniků a 81% největších podniků. Na ploše více než 20% orné půdy pěstuje meziplodiny 38% malých, 19% střeních a velkých a 4% největších podniků.
– přípravky na ochranu rostlin: mechanickou likvidaci plevelů uplatňuje 42% malých, 19% střeních, 31% velkých a 58% největších podniků. Pomocné prostředky vč. „bioagens“ používá 27% malých, 31% středních, 38% velkých a 38% největších podniků. Chemické přípravky používá na základě omezení dle místa a účelu použití 54% malých, 77% středních, 88% velkých a 100% největších podniků (omezení pro vedu, životní prostředí a necílové organismy respektuje 50% malých, 70% středních, 81 – 88% velkých a 96% – 100% největších podniků). Akreditované poradenství používá 4% malých, 12% středních, 8% velkých a 8% největších podniků. Poradenství od dodavatelů POR využívá 23% malých, 12% středních a 4% velkých podniků. Použití přípravků v rozporu s etiketou zjištěno inspekcí u 4% malých, středních a velkých podniků. Největší podniky skončily bez závad.
ZÁVĚR:
Míra využití zásad IOR je ovlivněna nastavením podmínek hospodaření a tržní ekonomikou. Slabým místem zůstává stav půdy i z hlediska vyvážené zásoby živin a organické hmoty. V oblasti ochrany rostlin je třeba se zaměřit na využívání prognostických modelů, monitoringu, prahů škodlivosti a využití nechemických způsobů ochrany rostlin včetně ověřování jejich účinnosti.