V pondělí 3.2.2020 se ve Větrném Jeníkově uskutečnil seminář k projektu Intersucho.
O čem se na semináři jednalo, se dozvíte ZDE nebo ZDE
Náplň semináře byla obsáhlá, naštěstí účastníci obdrželi jako informační materiál publikaci Zemědělské sucho v České republice, která obsahuje nejen jednotlivé prezentace, ale také užitečná doporučení pro praxi:
Doporučení vhodných polních plodin do oblastí ohrožených suchem – shrnutí:
– plodiny a odrůdy, které dokáží v průběhu vegetace lépe korigovat výpadky jednotlivých výnosotvorných prvků (např. kompenzační typy odrůd u obilnin)
– větší uplatnění dosud málo pěstovaných plodin s nižší potřebou vody na produkci 1 kg. sušiny (čirok, bér, proso, obecně C4 rostliny)
– výběr druhů a odrůd polních plodin s vyšší tolerancí k suchu a dobrým zdravotním stavem, které je možné pěstovat při nižší intenzitě vstupů (žito, triticale, pohanka)
– větší zaměření na zdravotní stav orgánů rostlin zabezpečujících transport vody (kořeny, paty stébel…)
– snížením běžně používaných výsevků a přesným setím dosáhnout optimální struktury porostu se silnými rostlinami odolnějšími k suchu
– větší pozornost věnovat provenienci osiva, energii klíčení, hloubce setí a stanovení výsevku ve vztahu k termínu setí a cílené struktuře porostu
– setí směsí odrůd, popř. druhů polních plodin (intercropping) pro zvýšení stability výnosů a diverzity produkce
– pěstování plodin s nižšími výnosy a nižší potřebou vody
– zakládání porostů pestrých směsí meziplodin přímým setím bezprostředně po sklizni plodin
Doporučené postupy při zpracování půdy a hnojení pro oblasti ohrožené suchem – shrnutí:
– operativní optimalizace agrotechnických vstupů s využitím metod precizního zemědělství (aplikační mapy) a diagnostiky půd a rostlin
– omezení intenzity vstupů v místech s nízkou dostupností vody pro rostliny, popř. začlenění těchto ploch do greeningu
– posouzení každého agrotechnického vstupu z hlediska rizika poškození půdy, ztráty vody, podpory rozkladu organické hmoty v půdě a následného zadržení vody ze srážek a omezení výparu z půdy
– čím více a hlouběji půdu kypříme a provzdušňujeme při vhodných podmínkách pro průběh mineralizačních procesů, tím více musíme vracet organické hmoty do půdy statkovými a organickými hnojivy, pěstováním pícnin a meziplodin
– používání minimalizačních technologií a pásového zpracování půdy zvyšují zachycení uhlíku v půdě, její strukturu a retenční schopnost
– v letním období by měla být půda co nejvíce konzervovaná a většímu prohřívání a ztrátě vody by měly zabránit rostlinný pokryv nebo posklizňové zbytky včetně slámy na jejím povrchu
– pro stabilizaci nebo zvýšení obsahu organického uhlíku v půdě používat hnojiva s širším poměrem C:N, nejlépe 20:1 a více (kompost, slamnatý hnůj, separáty, sláma, zelené hnojení)
– používání hnojiv s úzkým poměrem C:N (digestát, kejda, kaly drůbeží podestýlka) a minerálních dusíkatých hnojiv přispívá k rozkladu organických látek v půdě
– při optimalizaci hnojení používat variabilní dávky hnojiv na základě výnosových map, dostupnosti vody pro rostliny a výsledků diagnostických metod výživného stavu půd a rostlin
– omezení aplikace dusíkatých hnojiv (minerální hnojiva, digestát, kejda, drůbeží podestýlka …) v teplém letním období včetně vyrovnávací dávky dusíku na slámu: sláma se většinou rozkládá později a aplikovaný dusík může podpořit rozklad organických látek v půdě a zvýšit ztráty uhlíku nárůstem emisí CO2
– místo plošné aplikace hnojiv uplatňovat lokální hnojení do kořenové zóny rostlin s využitím hnojiv s pozvolným uvolňováním živin
– dávky hnojiv optimalizovat podle skutečného obsahu rostlinami využitelných živin v půdě
– vyšší dávky minerálních hnojiv než je skutečná potřeba rostlin mohou mít nepříznivý vliv na kvalitu půdy
– při hnojení za vegetace na povrch půdy se špatnou strukturou nepoužívat minerální hnojiva se jednomocnými kationty (K+, NH4+)
– sledovat pH v půdě včetně povrchové vrstvy u bezorebného zpracování a v případě potřeby vápnění používat pozvolně působící vápenatá hnojiva (např. dolomit)
– při lokální nebo zonální aplikaci hnojiv do půdy je nutné zabezpečit přívod vody k hnojivům (např. úpravou povrchu půdy nebo vytvořením akumulačních prostorů pro vodu v blízkosti kořenů)
– věnovat větší pozornost vlivu hnojení dusíkem na strukturu porostu a zdravotní stav rostlin
– při interpretaci výsledků některých metod brát v úvahu omezení využití při absenci srážek , kdy zůstávají živiny z dříve aplikovaných hnojiv na povrchu půdy
Inovované postupy při zakládání polních plodin:
– pásové zpracování půdy omezuje vodní erozi na svažitých půdách, snižuje ztráty vody výparem, omezuje emise CO2, zlepšuje bilanci organických látek v půdě
– setí do hrubé brázdy po orbě se zpracováním úzkého pásku a seťového lůžka zlepšuje zadržení vody ze srážek a vláhový režim v půdě a omezuje vodní erozi
– zakládání porostů širokořádkových plodin půdoochrannými technologiemi s úpravou povrchu půdy včetně důlkování a hrázkování zlepšuje zadržení vody ze srážek v půdě, omezuje vodní a větrnou erozi a stabilizuje výnosy plodin
– plečkování cukrovky a kukuřice s vytvořením hrubé struktury nebo důlků a hrázek na povrchu půdy a akumulačních prostorů pro zadržení vody v půdním profilu zlepšuje zadržení srážkové vody v půdě, omezuje vodní a větrnou erozi, přivádí vodu ke kořenům rostlin a do míst s podpovrchovou aplikací hnojiv, zvyšuje využití živin z hnojiv rostlinami
– pěstování směsí odrůd a druhů polních plodin (intercropping) zvyšuje stabilitu výnosů a kvality produkce, redukuje výskyt chorob a škůdců, zlepšuje strukturu porostů a jejich konkurenceschopnost vůči plevelům
Agronomická a agrotechnická opatření při používání závlah – shrnutí:
– na zavlažovaných půdách dochází k vyplavení dvojmocných kationů Ca2+ a Mg2+ z horní vrstvy půdy, které mají významný vliv na stabilitu organických látek v půdě a půdní strukturu. Při jejich nedostatku dochází k rozplavení agregátů a zhoršení infiltrace vody do půdy
– na zavlažovaných půdách se postupně snižuje i přes organické hnojení obsah organických látek v půdě a zároveň i poměr C:N. Často jsou používána nevhodná ortganická hnojiva s úzkým poměrem C:N, která podporují mineralizační procesy v půdě. Úbytek organických látek vede ke zhošení půdní struktury a infiltrace vody do půdy
– ke zhoršení povrchové struktury přispívá také aplikace minerálních hnojiv obsahujících jednomocné kationty na povrch půdy
– dávky hnojiv, zejména dusíkatých, je třeba korigovat podle skutečného obsahu rostlinami využitelných živin v půdě
– pro udržení dobré půdní struktury se doporučuje pravidelné hnojení kvalitními organickými a statkovými hnojivy s širším poměrem C:N (20 a více), vápnění dolomitickým vápencem, podpovrchová lokální a zonální aplikace minerálních hnojiv s pozvolným uvolňováním živin do kořenové zóny rostlin, pěstování meziplodin apod.
– doporučuje se zařazování meziplodin, které mají nižší nároky na vodu a jsou schopné odebrat z půdy nevyužitý dusík po zeleninách a raných bramborách a po zapravení do půdy zlepší bilanci organických látek (čirok, bér apod.)