INFORMACE Z MEZINÁRODNÍ KONFERENCE VLIV VLKA OBECNÉHO A VYDRY ŘÍČNÍ NA PŘÍRODU A HOSPODAŘENÍ V KRAJINĚ 27.2.2020 Krajský úřad Královéhradeckého kraje
Ve čtvrtek 27.2.2020 se na krajském úřadě uskutečnila velmi zajímavá konference k výskytu vlka a vydry v ČR. Níže zveřejňujeme některé informace z konference, jak jsme stihli zaznamenat.
Ing. Miloš Fišer, časopis Myslivost:
– vlk je obdivuhodné zvíře skvěle přizpůsobené lovu
– žije téměř na celé severní polokouli
– skvěle se přizpůsobuje životu s člověkem, zkušenosti ukazují, že je schopen úspěšně přežívat
i v industrializované krajině
– velmi rychle se učí, co se jednou naučí, to nezapomene, ani ho to neodnaučíte
– přírůstek populace je v Evropě průměrně 30% ročně
Vlk v Severní Americe
– výskyt Kanada celoplošně, běžně se loví
– USA lokální výskyt – norma 1 vlk na 1.600 km2
– vlk se loví dle pravidel
– nebyl prokázán vliv vlka na snižování stavů spárkaté zvěře, výrazně větší vliv má lov člověkem
– útoky na člověka: poměrně dobrá dokumentace, za 100 let zdokumentováno 87 útoků, hlavně ženy a děti (pozn.: v Turecku v pasteveckých oblastech jsou útoky na lidi běžné, tam i na muže – pasou stáda)
– v současnosti velký tlak ochránců přírody na zvyšování populace vlka, farmáři zoufalí, odmítají to
Vlk v Evropě:
– loví se v Norsku, Finsku, Francii, Albánii, na Slovensku
– poznatek z praxe – co se vlk jednou naučí, to už nezapomene ani ho to neodnaučíte (např. skákat nebo živit se na skládkách a u popelnic)
– na celém světě vytváří přítomnost vlka mnoho pracovních míst – bohatý rozpočet na propagaci a ochranu
– Francie norma 1 vlk na 1.087 km2, pokud přepočteme normy z USA na plochu ČR mělo by u nás být max. 48 vlků, přepočtem přes Francouzskou normu max. 73 vlků. (pozn.: aktuálně v ČR 50 – 70 vlků, 18 smeček asi po 4 – 6 jedincích)
– vlčí smečka uloví ročně max. 260 ks spárkaté zvěře = nefunguje jako řešení snižování nadměrných stavů (myslivci v ČR v roce 2019 ulovili asi 400 tisíc kusů spárkaté zvěře)
– SRN – za 18 let nezaznamenali vliv vlk ů na snižování stavů spárkaté zvěře
Česká republika, zkušenosti myslivců z oblastí výskytu vlka:
– zvěř mění chování – opouští území obývané vlky, sdružuje se do větších stád a působí tak větší škody jak na lesních porostech, tak na zemědělských kulturách
– černá zvěř – jak ji vlk loví: 2 jedinci „zabaví“ bachyni a ostatní ze smečky rozeženou mladé a některé odloví, bohužel jak to, prasata se poučí, sdruží se do větších rudlů (viděn rudl o 80 kusech) a bachyně už vlky k mláďatům nepustí. Vlk proto nezpůsobuje snižování stavů černé zvěře a nelze s ním počítat jako s prevencí šíření Afrického moru prasat. Škody způsobené takovým rudlem prasat na zemědělské půdě jsou obrovské
– vlk nepreferuje slabé a nemocné kusy, loví ve smečce, je schopen strhnout libovolné zvíře
– Slovenští ochranáři varují před příliš pozitivní a nekritickou propagací vlků a medvědů, lidé je pak nekriticky považují za roztomilé mazlíčky a odmítají vnímat negativa těchto druhů
– co myslivci požadují změnit v Programu péče o vlka:
– stanovit příznivý stav vlků
– stanovit způsob redukce vlků, pokud překročí tento příznivý stav
– rajonizace vlka (funguje ve Finsku)
Ing. Daniel Švrčula, Zástupce FACE (Evropská federace pro lov a ochranu)
– politické požadavky:
– řešit populaci druhu (vlka) jako celek v celé Evropě (neuznává hranice), ne jen na území jednotlivých členských zemí
– vytvořit přeshraniční plány
– do managementu (nikoliv plánu péče, který neřeší důsledky nárůstu stavů) vlka zařadit také lov
– ČR- perspektiva populace je příznivá (úspěšné se množí a zabírá nová teritoria), dnes výskyt na 20.000 km2
Ing. Martina Hustinová, Slovenská poľovnícka komora
Program péče o vlka dravého na Slovensku
– do 16. Stolení neměli vlka, ale šakala zlatého
– vždy byl loven, škody dokumentovány od 16. století
– stavy stoupaly vždy v období válek
– průměrný odlov 1990 – 2014 – 107 ks/rok – stížnosti ochranářů + reakcí bylo snížení povoleného lovu
– průměrný odlov od 2014 – 30 ks/rok
– průměrný přírůstek populace 170 – 220 ks/rok
– v SK patří vlk do Přílohy 5 Směrnice o biotopech, tj. může se lovit za zpřísněných podmínek
– v národní legislativě je uveden jako běžná lovná zvěř s určením doby lovu
– Program péče: cíl: dosáhnout optimální populaci, která nebude v konfliktu s člověkem
– určení kvóty lovu: spolupráce ochranáři, myslivci, chovatelé (zahrnut i monitoring škod a to i škod nenahlášených), obecně výše lovu nesmí překročit přírůstek populace = vlků stále přibývá
– v roce 2018 – škody na hospodářských zvířatech 80.000,- Eur – jen nahlášené škody, stát hradí asi 40% skutečných škod. Důsledkem je opouštění pastvin, nemožnost sehnat baču a v některých oblastech se ovčí mléko na produkty dováží.
– v roce 2000 obýval vlk 1,3 miliony hektarů, v roce 2014 už 1,7 milionů hektarů
– lov povolen ve stanovených oblastech (NP, CHKO, NATURA), celkem asi na polovině území SK, na zbytku se lovit nesmí
– každého uloveného vlka musí na místě posoudit 2 úředníci, změří ho, odeberou vzorky, popíší, velmi nepraktické, když lovec zavolá po půlnoci, že ulovil vlka, úředník může dorazit klidně až za 8 hodin, lovec na místě čeká (loví se v zimě)
– stavy vlků na Slovensku – 2.561 ks
– klesá počet ovcí a koz a stoupají každoročně škody
– SRN – nově od 14.2.2020 umožňuje lov vlka + nově zákaz krmení vlků (na některých místech bylo krmení vlků turisty pojato jako propagace a výchova občanů)
– Švýcarsko – lov od 1.9. do 31.1.
– propagace a ochrana vlků – evropský program LIFE, celkem alokace 80 mld. Kč v přepočtu (i na medvěda, rysa atd.)
Ing. Tomáš Havrlant, SCHOK Brno
Ochrana pastevectví v ČR ZDE